Sobota, 8 února, 2025
- Komerční sdělení -magazin
HomeRady a NávodyPohroma v jarní zahradě: Dají se zachránit přimrzlé rostliny?

Pohroma v jarní zahradě: Dají se zachránit přimrzlé rostliny?

Stačí jeden den vytíženosti či nepozornosti při monitorování předpovědí, případně selhání aplikace upozorňující na příchozí výkyv počasí, aby se mráz postaral o pohromu na zahradě.

Relativní výhodou při vegetaci zasazené do volné půdy je, že postižení minusovými hodnotami se projeví zejména na větvích, stoncích a listech, čili viditelně. Naproti tomu hrnkové rostliny zvyknou trpět tzv. hrnkovými rostlinami. studené nohy, tedy podchlazené kořeny. Postižená flóra tehdy nabývá kašovité konzistence, výhonky ochabují, listy v řádech hodin mění barvu, kroucejí se, dokonce opadávají.

Počkejte, co ukáže příroda
Riziko podzimního prošvihnutí vhodného termínu se zvyšuje, když se v dobré vůli snažíte dodržet obecné doporučení a nepřenášet háklivou zeleň do zimoviště příliš brzy, respektive nedávat jí zimní „oděv“ předčasně. Čerstvý vzduch pokročilého podzimu opravdu posiluje vegetaci a zvyšuje tím její odolnost proti chorobám. Když však teplota trvalo už je pod 5 stupňů, pro většinu neotužilých rostlin nastal čas na přesun do interiéru či pod „peřinu“ v podobě zateplení. Při záhonové vegetaci, kterou jste včas nepřihrnuli slámou, chvojím nebo mulčem a vršek neobalili rounem, po potenciálním poškození mrazem neodstraňujte pravděpodobně zasažené části hned. Počkejte si, co vám ukáže matka příroda při rozpuku. Teprve poté odstraňte zašlé partie.

Nezpůsobte vegetaci další šok
Květinovou flóru po zásahu mrazem co nejdříve přestěhujte do tepla, ne však vyššího než 7 stupňů, abyste stav nezhoršili dalším šokem. Následně zkontrolujte kořeny. Pokud zahnívají, záchranná mise téměř jistě bude neúspěšná. Nadějné stavy podporujte pravidelnou zálivkou. U dřevin provedete test seškrábáním malé plochy kůry. Pokud pod ní uvidíte zelenou, pokračujte v revitalizaci, tmavá barva je důvodem ke skepsi.

Nátěr vápenným mlékem
Stromem v zimě nedělají dobře velké teplotní rozdíly mezi dnem a nocí, které ještě zhoršuje působení slunečního záření. Projevuje se to vznikem hloubkových mrazových trhlin v kůře, což je pozvánka pro neduhy a škůdce. Kmeny je třeba zahalit netkanou textilií, bambusovými rohožemi či jutovými pytli nebo ukrýt pod nátěr vápenným mlékem (včetně kosterních větví): jeden kilogram koupíte pod tři eura. Doprovodným přínosem této metody je dezinfekce. V menší užitkové zahradě při urgentní vlně jarních mrazů ochrání pupeny velké parafínové svíčky. Počítejte však s tím, že je to dost pracné a nákladné: jedna stojí téměř 10 eur.

Když vás překvapí vlna jarních mrazů, první pomocí jsou parafínové svíčky. Je to však pracná a drahá ochrana rostlin.
Podepřete větve s námrazou
Zima může nepřímo ublížit i vždyzeleným a v zásadě mrazuvzdorným dřevinám typu vavřínovce lékařského, červínky Fraserové či hlošiny Ebbingeové. Vyschnutí nastane, když kořeny nedokážou ze zamrzlé půdy nasát dostatek vláhy. Opatřením je zastínění nadzemku a zalévání ve dnech bez mrazu. Mohutnější větve pokryté sřínem preventivně podepřete.

- Komerční sdělení -pr clanky

Najnovjše články