Začínáte s pletením a cítíte se ztracení v tom obrovském výběru dostupných přízí? Mají různou strukturu, odolnost, tvarovou stálost i hřejivost. Vždycky je tedy potřeba vybírat podle konkrétního výrobku, který se chystáte vytvořit.
První otázka je tedy jasná. Co vlastně chcete plést? Uvedeme si pár příkladů:
· Pro ponožky na denní nošení se hodí odolné příze na pletení s podílem umělých vláken a třeba s úpravou superwash pro časté praní.
· Na oblečení pro miminka jsou vhodné merino příze, které jsou jemné a odolné praní.
· Elegantní halenka si zaslouží například alpakovou přízi, která je nadýchanější.
· Výrobky jako bačkory, batůžky, tašky či bytové doplňky si vyžadují přízi z čisté vlny, ideálně ovčí, aby výsledek byl nakonec plstěný.
Pak jsou tu ale samozřejmě i další parametry.
Co o přízi prozradí její tloušťka?
Tloušťka vlákna je označována jednotkou „mic“ z Micronaire, příze se často dle tloušťky řadí do tříd od A (nejtenčí) po F (nejtlustší). Na lehkou halenku budete vybírat tenčí přízi než například na bytové doplňky. Nezapomínejte také na to, že tloušťce musí odpovídat i tloušťka jehlic.
Jaké množství si pořídit?
Lepší je, aby trochu zbylo, než abyste měli málo. Pokud si navíc pořídíte ručně barvenou přízi, může se stát, že stejný barevný tón už nepůjde dokoupit. Orientačně vám může posloužit výpočet. Pokud pletete podle nějakého návodu, bývá tam často uvedeno, kolik příze je potřeba – buď ve formě délky, nebo váhy. Na každém klubku pak najdete návin (délku) či váhu, takže stačí jednoduchá matematika. Vždy je ale lepší přičíst ještě jedno klubko navíc. Orientačně se udává, že například na svetr je potřeba 1000 až 1200 m středně tenké příze.
Prodává se samozřejmě i příze a vlna na háčkování, ta je obecně tenčí. Hodí se pro dekorativní předměty, dečky či novorozenecké čepičky.
